Slovanští bohové

Publikováno 01.09.2013 v 15:01 v kategorii Bohové, přečteno: 290x

Svarog

- otec bohů, stvořitel světal i lidí, vládce slunce a ohně
- zaznamenán zejména ruskými rukopisy
- kupodivu uctíván jen menším počtem Slovanů, časem ustoupil do pozadí

Perun

- hromovládce, vládce bouří i blesků a pravděpodobně i dešťě
- vyobrazen bývá se sekerou, je mu zasvěcený dub a tradičně mu byl obětován býk
- jedná se o boha převážně východních Slovanů, jehož kult přetrval i do pozdějších křesťanských časů

Svarožic (Dažbog, Radegast)

- dle jména se usuzuje, že se jedná o Svarogova syna
- původně předával lidem světlo a teplo
- později se byl uctíván dle potřeb jednotlivých kmenů
- Svarožic je nejspíš totožný s bohem ruských kmenů – Dažbogem

Jar

– bůh nové vegetace

Mokoš (Mokuša)

- bohyně země, plodnosti, luny a osudu
- dárkyně vlhké úrodné země, strážkyně porodu, ochránkyně ovcí
- u nás najdeme kopec Mokošín (u Přelouče), na Rujáně zase Mukus

Veles (Volos, Vels)

- bůh podvětí i statků, plodnosti a úrody, lesa, obchodu, básníků i bardů
- ochránce skotu i majetku
- jeho typickým symbolem byly dobytčí rohy
- po christianizaci dostal status démona či ďábla
- najdeme horu Veles v Bosně, město Veles v Makedonii a u nás obec Velešovice (Morava) či zřícenina hradu Velešov

Další bohové (méně důležití vyskytující se též na všech slovanských územích)

Bělbog

– bílý bůh světla a dobra
- vyobrazen jako stařec v bílém, s dlouhým bílým vousem a květinovým/vavřínovým věncem na hlavě

Černobog

- černý bůh tmy a zla
- protistrana k Bělbogovi
- vyobrazen jako stařec v černém, s černými vlasy i bradou, někdy měl hlavu černou celou.

Morana

- bohyně smrti
- na konci její zimní vlády – na začátku jara – se obřadně pálí či hází do vody (tento zvyk se dodržuje dodnes)

Rod

- bůh zrodu

Bohové východních Slovanů:

Chors (Chrs, Chers, Churs, Chros)

- nejspíš bůh měsíce či slunce
- uctíván především na území dnešního Běloruska a severního Ruska

Stribog

- bůh větru (pravděpodobně)
- jménem připomíná iránského boha Stríbagha

Bohové Velétů

Svantovít

- bůh hospodářství i válek
- symbolem je bílý kůň (na němž jezdí) a meč
- jeden z nejvýznamějších pobaltských bohů s centrem v Arkoně (ostrov Rujana)

Černohlav

- uctíván na Rujáně, někdy ztotožňován s Černobogem

Porenut

- bůh plodnosti
- jméno odvozeno od Perunič (Perunův syn)

Porevít

- bůh nejasných funkcí, uctívaný na ostrově Rujana

Rujevít (Rugievit, Ragievit, Rinvit)

- bůh plodnosti a války
- ochránce ostrova Rujana
- posvátným zvířetem je bělouš

Bohové Obodritů

Podaga

- bůh lovu, rybářství, hospodářství a počasí

Prove

- bůh spravedlnosti a práva
- přísahat na jeho jméno se považovalo za nebezpečné

Živa (Siva)

- bohyně plodnosti
- vládkyně životních sil a růstu
- u nás nazývána Krasopaní

Bohové Pomořanů

Jarovít (Gerovit)

- bůh plodnosti a války
- atributem je velký zlatý štít
- na jeho počest se konaly jarní slavnosti

Triglav (Trojan)

- kult rozšířen v ústí Odry (centra zámořského obchodu)
- vyobrazován je se třemi hlavami
- jeho symbolem je kůň se zlatým sedlem
- jeden z nejzáhadnějších slovanských bohů
- u východních Slovanů dle všeho bájný vládce země